Často se nás ptáte, zda akvárium poskytuje Bettám kvalitní životní podmínky a není příliš malé. Na internetu všeobecně není o takové debaty vůbec nouze – a ta o minimální velikosti nádrže pro Betty patří k těm úplně nejčastějším. Následující text přináší trochu více informací.

To, že Betty dýchají u hladiny vzduch a nepotřebují tak stejně okysličenou vodu jako jiné ryby, je všeobecně známý fakt. Jedno z nosných témat v odbornějších diskuzích však je, zda Betty ve svém přirozeném prostředí opravdu žijí „v kalužích“. Všeobecně ti, kteří věří spíše kalužové variantě (nebo také Betta žije v otisku kopyta vodního buvola :), ji používají pro ospravedlnění chovu Bett v kelímcích.

Druhá strana argumentuje, že nejpřirozenější místo výskytu divokých Bett, rýžová políčka, nejsou tak úplně kaluže, ale velké vodní plochy, často hluboké několik desítek centimetrů. Pojďme se tedy podívat, jak to vlastně je.

Pochopení domácí Betty

Nejdříve musíme vzít v úvahu, o jakých Bettách se vlastně většina lidí v našich podmínkách baví. Nejčastěji nejde o divoké jedince, ale o zdobné domácí formy, nazývané sice stále Betta splendens, nicméně potenciálně jde o hybridní mix více než jednoho druhu, který může pocházet ze stovek generací křížených v zajetí (Betty mohou mít potomky i v tříměsíčních cyklech).

Na asijských farmách, kde se většina těchto Bett rodí a dorůstá, má každá k dispozici cca 125-250ml vody. Obzvláště samci jsou separováni velmi brzi, aby nedocházelo k soubojům. Dostanou se tak do větší nádrže v podstatě jen při vytírání.

V komerčních chovných podmínkách jsou ryby odděleny v nekonečných plochách jednotlivých skleněných nebo PET lahví, po nichž chodí zaměstnanci, kteří ryby krmí. Používá se živé krmivo, což pomáhá udržet vodu čistou.

Voda se mění velmi často, jsou používány jednoduché systémy, kdy voda prostě přetéká ven z lahve a tak se obměňuje. Podívejte se třeba na video níže (v čase 1:40 jsou lahve vidět dobře).

Východiska debaty o velikosti nádrže

Ve srovnání s nekonečnými poli lahví na farmách poskytuje skoro jakékoliv domácí akvárium rybám nesrovnatelně komfortnější prostor. Pořád ale platí, že malé a případně nefiltrované nádrže vyžadují intenzivní výměnu vody abychom udrželi na uzdě odpadní látky. Nejsou tedy pro každého, tím méně pro líného akvaristu. 

Arena má filtraci vody zabudovanou. Je navíc svým objemem předimenzovaná a stačila by bez problémů obsloužit standardní akvárium pětinásobné velikosti s mnoha rybami. To samozřejmě nic nemění na nutnosti výměny vody, kdy platí, že čím častější a pravidelnější, tím lépe.

Přestože můžeme určitě dlouho polemizovat o tom, jaká je minimální litráž akvária pro Bettu, pravda je taková, že vlastně neexistuje žádná „správná“ odpověď. Samozřejmě, je tady logické „minimum“ – ryba se musí být schopna pohybovat nebo otočit. Nicméně jakákoliv obecná hranice jako např. 10 litrů, je stanovena čistě libovolně. Podobná pravidla (1 cm ryby na litr vody) se vymýšlejí hlavně pro zjednodušení a přiblížení problematiky začínajícím akvaristům a jako na taková je potřeba na ně nahlížet.

Je také důležité se oprostit od antropomorfismu, nikdo z nás se opravdu nedokáže „vcítit“ do emocionálního stavu ryby. Těžko si představit, že člověk je v pozici, aby mohl označit existenci ryby z jejího vlastního pohledu například za deprimující nebo veselou. Šlo by čistě o projekci našeho vlastního, lidského vědomí do ryby. Samozřejmě máme s rybami citový vztah, máme je rádi a chceme, aby jim bylo dobře, ale ryby pravděpodobně naprosto postrádají takové emoce a myšlenkové stavy. Existují samozřejmě objektivní a pozorovatelná kritéria. Můžeme porovnávat zdraví ryb, jejich chování a délku života – jak moc se v domácích podmínkách liší od standardu u chovatelů. 

Shrnuto: zatímco pro profesionální farmu Bett v Thajsku může osmina litru vody bohatě stačit, začínající západní akvarista, kterému se do výměn vody moc nechce a rybu bere svým způsobem jako dekoraci, bude potřebovat 20 litrů vody a filtraci, aby kompenzovala nezkušenost a méně intenzivní chovatelské techniky.

Biologické nároky na prostor – co vidíme v přírodě

Se vším výše zmíněným na zřeteli je však třeba se vrátit na začátek – k poznatkům získaným pozorováním ryb v přírodě.

Nejdříve klasický příklad – Klaun očkatý. Mnozí říkají, že držet Klauny, kteří v přírodě mají k dispozici rozlehlé útesy a celý oceán, ve dvacetilitrové nano kostce je týrání.

Opravdu ne. Víte proč?

Uvědomíme-li si, že tyto ryby v přírodě prakticky nikdy neopustí svou domovskou sasanku, je jasné, že „celý oceán“ nepotřebují a neznají. Potřebují svých pětadvacet centimetrů prostoru a budou v zajetí perfektně spokojení. A to vůbec nemluvíme o těch, co se v zajetí narodili. Jednoduše je to tak, že jejich biologie a přirozené chování určují jejich skutečnou potřebu prostoru.

Stejně tak se podívejme na Betty a obzvláště na samce. Zjistíme, že jsou v přírodě vysoce teritoriální, ale také že se omezují na jedno specifické místo – dobrovolně. I když žijí v rozlehlých rýžovištích, kde mohou být i velké vodní plochy a hluboká místa, ryby samotné tráví život v bezprostřední blízkosti svého pěnového hnízda od kterého se vzdálí tak na vzdálenost dvou dlaní. Takže i když ve svých přirozených podmínkách mají přístup k relativně rozsáhlým vodním systémům, Betty je ve skutečnosti nevyužívají.

Shrnutí – co nám tedy divoké Betty říkají?

Je jasné, že divoké Betty, ve svém přirozeném prostředí nemají velké nároky na prostor. Skutečně se dobrovolně nebo spíše instinktivně omezují na malé, velmi členité prostory, které se nám mohou zdát omezující. Drtivou většinu života tyto Betty tráví ukrýváním se v malém hustém trsu vegetace, pravděpodobně ve stálém přímém dotyku s listy a detritem (ač se to může zdát klaustrofobické, tohle prostě Betty dělají). Nejsou to také aktivní plavci a omezují se spíše na rychlé, krátké výpady a ústupy. Na základě těchto pozorování jejich přirozeného života se lze přiklonit na takzvanou „kalužovou“ stranu.

Takže, jak je to, jaká je tedy minimální velikost nádrže pro Bettu? Jednoznačná odpověď, jak už je v akvaristice normou, neexistuje. Dokonce ani mezi profesionálními chovateli není obecná shoda, a jde opravdu jen o osobní zodpovědnost, etiku a selský rozum. Je nicméně možné zodpovědně říci, že tyto ryby mohou bez problémů existovat v opravdu malém množství vody.

Nicméně, přestože divoké formy žijí v neuvěřitelně stísněných podmínkách a praktiky jejich chovu v zajetí vyprodukovaly ryby, schopné prosperovat v opravdu malých obejmech vody, s takto malými nádržemi přichází automaticky požadavek na nevyhnutelnou údržbu, tím častější a pravidelnější, čím menší je objem vody. V každém případě ale přirozené chování a habitat Betty vyvrací teorii, že chovat je v malých nádržích je nepřirozené. Říci, že chov těchto ryb v takových nádržích je krutý, je prostě jen generalizace – malá akvária jsou krutá jen v případě, že chybí základní složka: péče.

Takže, není-li ve vašich silách poskytnout akváriu náležitou a pravidelnou péči, malé nádrže asi nejsou ten nejlepší začátek. A samozřejmě, pokud cítíte, že zrovna vaše Betta potřebuje větší akvárium, rozhodně neuděláte chybu. Nejde o to vybízet někoho, aby Betty choval v té nejmenší možné nádrži, ale čistě o fakt, že dobře navržená malá akvária bez problémů fungují, budeme-li se jim řádně věnovat a že ryby v nich budou určitě zdravé a možná, s přivřeným okem, je možné i říci, že „štastné“ 😉